Květen.

Měsíc, kdy si užíváme teplých slunečních paprsků, v zahradě všechno roste a pučí, sází se zelenina do venkovních záhonů. Někteří v květnu oslaví své narozeniny, už 37! Pár víkendů jsme trávili venku a dávali dohromady drobné resty. Jako třeba vyplít záhony, udělat oporu pro maliny a ostružinu, aby se dalo chodit do posilovny přímo a zmizela vyšlapaná cestička v trávě. Odklízení všeho, co se venku od loni nakupilo. A sázení, že jo. Už jsem párkrát psala, že se nám do zahrady moc nevejde, ale stejně se mi podařilo najít místo pro dvě broskvoně. A teď se jen těšit na placaté plody, které jsou za mě jedny z nejlepších.

Našla jsem fotku, jak to u nás vypadalo před pár lety. Trochu změna, že?

Vyvýšené záhony

Loni se mi podařilo udělat z hluchého kopce, kde rostly jen túje, místo pro vyvýšené záhony. Je nad úrovní terénu, protože do něj vede bramborový sklep. Tam prosím pěkně nechodím, tam bydlí početná rodinka pavouků. Rovnat ten kopec na LS (lidské sádlo) pohon byla dobrá posilovna. Příště jedině s bagrem. A i když jsme loni vše sázeli později, byla skvělá úroda rajčat, okurek a cuket. Navíc po zimě získaly truhlíky super patinu. Samochvála sice smrdí, ale já z toho mám radost. Když z ničeho vznikne něco. A stále se to daří zlepšovat. Třeba letos budou mít okurky stylovou oporu, která byla původně pro zimolez, ale silné větry kovovou konstrukci zlomily. Na blogu jsem fotky z nového zákoutí ještě neměla, ale protože jsem chtěla zachytit šeřík v celé své kráse, máte tu i záhony. Možná to bude rozlučkové foto a šeřík letos půjde k zemi. Je sice nádherný, ale zabírá hodně místa.

Pod truhlíky, před oporou pro víno, možná letos vznikne terasa. Zbytek udírny půjde pryč, vchod do sklepa se terasou hezky schová a my budeme mít letní obývák. Píšu možná, protože měla být už loni, ale hádejte co. Nebylo dřevo. Teda ono by bylo, ale až někdy na podzim, tak jsme si to hezky odsunuli na letošek.

Současné květy jsou jako pověstné ticho před bouří. Za chvilku to ale naplno rozbalí latnatec, keř, který má krásné modré květy a letos je jimi obalený. Pak růže, levandule, perovskie, třapatky, pivoňky, zimolez, pustoryl, lilie, krásenky a mnoho dalších jsem určitě zapomněla. Dole je v pozadí vidět rozmarýn, letos celý rozkvetl. Je to obyčejný rozmarýn ze supermarketu u kterého bylo napsáno, že není mrazuvzdorný. Je mu víc jak 5 let. 🙂

Venkovská zahrada Venkovská zahrada
Zahrada v květnu

Krása jménem Plamének horský

Ach ty plaménky. Dva dostali mrtvici a jeden mi pošlapali fachmani, když nám dělali fotovoltaiku. Ale tenhle, to je odolnost sama a jmenuje se plamének horský. Potřeboval jen čas a už se těším z jeho květů. A každý rok to bude lepší. Pod jeho květy se ztrácí i celé ploty.

Zahrada v květnu

Brzo zase na počtenou!
Martina